Kladno na mapě - klikněte pro seznam portálů 250 vybraných měst České republiky
Portál Kladno
Domů - Portál KladnoKontaktyVytisknoutMapa stránek
Hledat
v sekci
HLEDAT
Vítá Vás informační portál města Kladna, součást celorepublikového projektu portalymest.cz!

Úvodní stránka > Tipy na výlet > Historie > Církevní památky > Kostely > Hradiště Budeč

Upozornění

Tyto stránky vyžadují povolený JavaScript. Pokud chcete využívat všech možností, které projekt portalymest.cz nabízí, doporučujeme JavaScript zapnout.

Hradiště Budeč

Fotogalerie:
Hradiště Budeč
Po roce 895 nechal kníže Spytihněv postavit na Budči rotundu sv. Petra.
Hradiště Budeč
Archeologické výzkumy prováděné v 70. a 80. letech 20. století Archeologickým ústavem AV ČR mimo jiné prokázaly, že hlavní chrámová loď rotundy je původní stavbou Spytihněvovou a že se tedy jedná o nejstarší stojící stavbu v republice.
Hradiště Budeč
Poskládané kameny označují místo, kde archeologové objevili základy druhého budečského kostela. Byl zasvěcen Panně Marii a pocházel z poloviny 10. století, což ovšem znamená, že i kdyby se dochoval, byl by stále mladší než rotunda sv. Petra a Pavla, která stojí dodnes.
Hradiště Budeč
Věž byla ke Spytihněvově stavbě přistavěna později. Patrně až v polovině 12. století. Ještě mladší je pravoúhlé kněžiště se sakristií.
Hradiště Budeč
Výzdoba interiéru se v průběhu věků neustále měnila. Současná podoba pochází z 90. let 20. století. Oltářní mensu a ambon vytvořil sochař Petr Váňa, Ukřižovaného Krista sochařka Michaela Absolonová.
Hradiště Budeč
Raně barokní reliéf Bolestné Panny Marie, uváděný Ferdinandem Velcem z počátku 20. století jako zazděný ve věži kostela. Později byl přemístěn ke vchodu do sakristie, kde je zazděn dodnes.
Hradiště Budeč
Vždy před mší svatou zaznívají z věže kostela hlasy budečských zvonů: sv. Václava a sv. Petra a Pavla.
Hradiště Budeč
Hlavní chrámová loď rotundy se směrem vzhůru zužuje. Když ji stavěli, použili velmi pevné malty, a také tohoto způsobu zdění do tvaru komolého kužele. Tím dosáhli na tehdejší dobu velmi tenkých stěn a této nevídané výšky. Dnešní hřbitov byl kolem rotundy založen teprve na sklonku 18. století.
Hradiště Budeč
Na hřbitově upoutá pozornost hrobka Karla Slavoje Amerlinga a jeho manželky Svatavy. Tento významný pedagog byl známý svým zájmem o Budeč, kterou vzhledem k údajům o výuce sv. Václava považoval za kolébku českého vzdělávání.

Náhled webové stránky:
Náhled stránky: Hradiště Budeč

Schránka:
Přidej do schránky.

Hradiště se rozkládá na katastru Kovár v nadmořské výšce kolem 260 až 280 metrů na ostrožně, ukončující několik kilometrů dlouhé návrší, které se táhne od Brandýska k Zákolanům. Pouze na šíji návrší na jihozápadní straně postrádá hradiště přirozenou ochranu; ostatními směry, zvláště pak k jihovýchodu terén prudce klesá do údolí. Převýšení mezi vrcholovou částí hradiště, obtékaného z jižní a východní strany Zákolanským a ze severu Týneckým potokem, dosahuje kolem 60 metrů.

Dochované opevnění sestává ze dvou hlavních obvodů. Vnitřním je oválná akropole v nejvyšším bodě terénu, zaujímající plochu přes 3 ha. Valy akropole mají obvod přes 700 m. Na akropoli dodnes stojí rotunda sv. Petra a Pavla s přilehlým hřbitovem a jen o několik desítek metrů dál jsou v zemi vyznačeny základy někdejšího kostela Narození Panny Marie. Vnějším okrskem hradiště je zhruba trojúhelníkové předhradí o ploše přes 19 ha, obklopující akropoli ze severní strany. Opevnění předhradí dosahuje délky přibližně 1,5 km. Část odborníků předpokládá, že k těmto dochovaným valům se na severní a východně straně přimykala ještě menší předsunutá opevnění. Vzhledem k pozdějším zásahům do terénu však dnes už jejich průběh nelze s jistotou doložit.

Hradiště Budeč na návrší nad obcí Zákolany můžeme považovat za jeden ze symbolů české státnosti. Archeologové prokázali osídlení tohoto místa knovízskou kulturou, tedy již v pozdní době bronzové a na počátku starší doby železné (8.-6. stol. př. Kr.). Ve druhé polovině 9. století našeho letopočtu si zde zbudovali své hradiště Přemyslovci a Budeč patřila k centrálním hradům jejich středočeské domény. Kníže Spytihněv I. tu nechal po roce 895 postavit rotundu sv. Petra, v níž se podle svatováclavských legend učil knihám latinským mladý kněžic Václav, budoucí světec a patron české země. K původní předrománské lodi byla ve 12. století přistavěna románská věž a zřejmě tehdy bylo také rozšířeno svatopetrské zasvěcení i o sv. Pavla. Kolem roku 1585 bylo k lodi připojeno obdélné kněžiště a v 17. století sakristie. Hlavní chrámová loď Spytihněvovy stavby přestála všechny tyto úpravy v neporušeném stavu a je tak nejstarší stojící stavbou v České republice. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout v rámci prohlídek organizovaných naším muzeem. K rotundě přiléhající hřbitov se stal místem posledního odpočinku významného pedagoga 19. století K. S. Amerlinga a historiků V. Davídka a O. Urbana.


Adresa tipu na výlet:
273 28  ZÁKOLANY

Poznámka:
Adresa tipu na výlet může být pouze orientační.

Adresa tipu na výlet na mapě:
GPS: N50°11'27,96"; E14°14'39,12"
Kontaktní adresa a kontaktní informace:
SLÁDEČKOVO VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V KLADNĚ
HUŤSKÁ 1375
272 01  KLADNO 1

telefon:+420 312 256 160
telefon:+420 312 248 045
Kontaktní adresa na mapě:
GPS: N50°8'58,92"; E14°6'37,08"
Další kategorie, kde se záznam nachází:
Zpráva pro Hradiště Budeč
Vaše jméno:

Váš email:

Váš telefon (+420XXXYYYZZZ):

Zpráva:

Obrázek s 4-místným kódem (pokud je kód nečitelný, můžete ho nekonečně měnit)

4-místný kód z obrázku hnědou barvou:

A co vy na to? Facebook Twitter Google záložka Delicious záložka Linkuj
ID záznamu: 3601

Hledej v okolí

přetažením ikony nastavíte vaši pozici na mapě
přetažením ikony nastavíte velikost okruhu vyhledávání
Hledej v okruhu do vzdálenosti km Nastav

Facebook

Sdílejte

Sdílejte: Portály měst
A co vy na to? Facebook Twitter Google záložka Delicious záložka Linkuj

Sdílejte: Portál Kladno
A co vy na to? Facebook Twitter Google záložka Delicious záložka Linkuj

Rádi uvítáme

Součást celorepublikového projektu portalymest.cz!
Domů | Kontakty | Novinky | Mapa stránek | Vytisknout | Přidat do oblíbených
Copyright © 2008 - 2017 www.portalymest.cz, všechna práva vyhrazena