Kladno - základní informace o městě

Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy v Kladenské tabuli, která představuje západní část Pražské plošiny na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Jeden z nich pramení v sítenském údolí. (Týnecký ve Švermově, Dřetovický v Dubí a Vrapicích). Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu.

Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik století byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli tři tvrze. Druhá polovina 16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských, sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské Červenoújezdecko, které rodině taktéž patřilo. Neštěstí postihlo Kladno 7. listopadu 1620, kdy městečko při tažení od Rakovníka ku Praze vydrancovali obávaní polští kozáci v císařských službách - tzv. lisovčíci. Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici kontinentální Evropy. Později ji převzala Buštěhradská dráha a roku 1863 ji přestavěla na parní pohon. Zásadní změnu v dějinách Kladna znamenal objev zdejších ložisek uhlí, ke kterému došlo kolem roku 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 železárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.

K proslulým kladenským rodákům patří malíř a grafik Cyril Bouda, politici Antonín Čermák a Petr Pithart, houslista Jiří Panocha, animátor a ilustrátor Zdeněk Miler, písničkáři Jiří (Wabi) a Mirko (Miki) Ryvolové nebo hokejista Jaromír Jágr. Žili zde politik Antonín Zápotocký, spisovatelé Marie Majerová, Bohumil Hrabal a František Stavinoha, sestry Květa a Jitka Válovy či výtvarník a básník Jiří Kolář. Ve Vrapickém lese na východním okraji Kladna se nalézá přírodní památka Žraločí zuby. V těsné blízkosti města jsou i další chráněná území (Vinařická hora, Pašijová draha, Záplavy). Přírodní park Džbán zasahuje do severozápadní části města. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Čabárna.